Blog.nechutny.net
Blog o webu a IT.
Jaký software používám
Někdy v roce 2007 jsem se rozhodl zkusit Linux a od té doby u něj zůstal. Měl jsem jen lehkou zkušenosti s Live CD Slax, které jsem používal pro zachránu dat z disku, když někomu kleknuli Windows. Po vyzkoušení Mandrake, Slax a několika dalších dister jsem zůstal u Kubuntu. V té době ještě s KDE3. Bylo to spousta objevování a zde jsem poprvé poznal výbornou aplikaci na hudbu AmaroK 1.4 . U ní jsem již zůstal až dodnes, byť u forku s jménem Clementine postaveném na Qt.
Idilku s KDE3 narušilo vydání KDE4 a přechod Kubuntu na tuto verzi. Bohužel v době uvedení bylo KDE4 plné bugů a nedodělků, takže jsem utekl k Ubuntu s Gnome 2. To byla v podstatě láska na celý život. Hitem této doby byl Beryl, později Compiz. Prostě vše, co se nevlnilo, nehořelo a plochy netvořili kostku, v které se točila ozubená kola, bylo úplně out. Zde jsem začal používat editor Geany, který je lehký, rychlý, ale díky pluginům umí vše, co potřebuji.
Geany
U tohoto editoru se na chvilku zastavím. Za dobu jeho používání jsem si na něj velmi zvykl a našel ty "správné" pluginy. V nastavení jsem těch změn zas tolik neprovedl, kromě spojení menu s lištou tlačítek (na FullHD je na šířku dostatek místa), nastavení tabulátoru na šířku 8 mezer a pravého okraje na 80 znaků.
- FileBrowser - Plugin umožňující procházet soubory uložené na disku přímo v editoru a rychle je otevírat. Základní plugin, díky kterému nemusím přepínat do správce souborů a mohu otevírat i soubory mimo projekt.
- geanyLaTeX - Výborný nástroj pro psaní LaTeX dokumentů, který usnadní rychlé tvoření dokumentů a vložení různých značek.
- geanyvc - GUI pro práci s verzovacími systémy. Část věcí dělám stále ze zvyku raději v terminálu, ale určitě usnadní spoustu věcí. Podporovanými systémy je git, svn, mercurial a další.
- codenav - Přidá do editoru možnost přidávat si do kódu záložky, které pak umožňují rychlé přesouvání.
- debugger - Integrace ladění aplikací pomocí GDB přímo do editoru.
- geanyprj - Rozšíření možností práce s projekty.
Pro zvýraznění syntaxe používám vlastní barevné schéma, které je dostupné v mém repozitáři. Zvýrazňování syntaxe i napovídání funkcí včetně jejich parametrů funguje snad pro všechny soubory, se kterými jsem se setkal - c, php, css, perl, js, python, ale i třeba Makefile. Najdou se zde i drobnosti, jako schopnost rozpoznat kódování souboru a možnost otevřít soubor s daným kódováním, převádět mezi nimi a uložit s jiným.
Samozřejmostí je automatické odsazování (které na rozdíl od Xcode opravdu funguje tak, jak chcete), volitelné doplňování párových tagů a znaků (uvozovky, závorky...), nebo chytrá klávesa home/end, kdy nedochází k skočení na začátek řádku, ale na začátek textu na řádce. Označený text se při stisku tabulátoru nepřepíše tabulátorem, ale dojde k odsazení označených řádků o 1 úroveň vpravo.
Pro videa jsem si nikdy neoblíbil Totem, ale místo toho jsem vždy používal (a používám) VLC. Tento přehrávač neměl nikdy problém přehrát ani ten nejpodivnější formát bez potřeby instalovat jakékoliv kodeky.
Na Gnome jsem z IM Kopete přešel na Pidgin, u kterého jsem také zůstal. Jen na OS X používám jeho upravený fork Adium, který je ještě lepší v UI. Podporuje samozřejmě IRC, Jabber, ICQ, MSN i Facebook a několik dalších protokolů.
Na úpravu obrázků používám GIMP, který i přes "divné" rozhraní umožňuje spoustu pokročilých úprav. Pro jednoduché úpravy obrázků jsem si zvykl na KolourPaint, který je trochu vylepšenou kopií MS Paint. Na skenování pak výborně slouží Xsane.
Spokojenost s Gnome 2 bohužel narušil přechod Ubuntu na Unity a vydání Gnome Shell. Po průzkumu grafických prostředí jsem se uchýlil k Xfce. Lehké, rychlé a široce přizpůsobitelné - přesně co jsem chtěl. Bohužel bylo v některých věcech až příliš jendoduché. Například správce souborů Thunar nepodporoval v té době ani taby, na které jsem byl zvyklý z Natilus. Dnes je situace již jiná a Xfce umí téměř vše.
Tak nějak plynul čas s Xfce, spravoval jsem po ssh několik serverů a zvykal si na Bash. Občas jsem zkusil jiné distro (Debian s Gnome shell, openSuSe s KDE4...). Vznikl můj config pro Vim i spousta nastavení a funkcí pro bash. Takové .. pro přechod o adresář výš je velmi návykové.
Po několika letech s Xfce jsem přešel na Red Hat Enterprise Linux 6.4 Workstation s Gnome 2. Bylo to chvíli před vydáním verze 7 a tak se zde již nenacházel příliš aktuální software. Bohužel kvůli neaktuálnosti sw byl problém RHEL používat i pro práci. Přechod na Fedora se zdál jako ideální řešení.
Když jsem při vybírání obrazu Fedory uviděl připravený img s Mate a Compizem, tak bylo rozhodování jasné. Staré dobré Gnome. Systém mám již nějakou dobu a jsem s ním plně spokojen. Všechno funguje, prostředí i aplikace jsou lety prověřené a odladěné... Jako RSS čtečku jsem začal používat Liferea, která se velmi podobá NetNewsWire, které jsem si oblíbil na OS X. Z dalších internetových aplikací používám jako prohlížeč Firefox, jako FTP klienta Filezilla a na torrenty slouží výborně Transmission. K Firefoxu mám také uložený seznam oblíbených pluginů a CSS upravující jeho vzhled.
Na občasnou úpravu hudby se osvědčilo Audacity. Jako kancelářský balík OpenOffice/LibreOffice, ale většinu dokumentů píšu v LaTeXu v aplikaci Texmaker TeX Editor. Typografie v LaTeXu se dá přecijen lépe ovládat, než v textových procesorech.
Déle by se asi hodilo zmínit, že již několik let mám nastaveny ovládací prvky oken zásadně vlevo, stejně jako je tomu na OS X. Zkracuje to vzdálenost, kterou je nutné překonávat myší. Také scrollování na touchpadu mám invertované oproti Windows, tak jak je tomu v OS X od 10.7. Také používám zas Compiz. Sice již v mnohem menší míře, ale dost usnadňuje práci.