January 1, 2025 - Stanislav Nechutný -
Excel@FIT 2016
Po obhajobě semestrálního projektu, kde jsem již demonstroval funkční prototyp tvořeného překladače (viz článek o mé bakalářské práci) jsem dostal od vedoucího práce mail s nabídkou účasti na této konferenci. Vyjádřil jsem zájem a během pár dní se uskutečnila schůzka, na které jsem se dozvěděl o něco víc informací - bude třeba připravit článek o rozsahu 3-5 stran, plakát a jeden slajd. Pokud budu vybrán porotou, tak pak i prezentaci.
Co je Excel@FIT? Jedná se o studentskou konferenci pořádanou Fakultou Informačních Technologií na Vysokém Učení Technickém v Brně. Studenti zde prezentují odborné porotě i veřejnosti projekty, na kterých pracují v rámci různých výzkumných skupin, při psaní diplomové práce, či jen tak pro zábavu.
Začal jsem pracovat na článku. Původně psaném v angličtině, ale po zhruba stránce a půl jsem se rozhodl zvolit češtinu, v které se jsem schopný lépe vyjadřovat. Práci na překladači a článku o něm mi bohužel zpomalila vysoká horečka a výlet do Rumunska. Článek jsem i přes tyto komplikace stihl napsat a zkonzultovat jej s vedoucím.
Článek se odevzdával i s LaTeXovými zdrojáky do systému EasyChair, a po pár dnech jsme obdrželi dvě recenze. Obě byli relevantní a přínosné, takže jsem připomínky zapracoval a ve vyjádření k recenzím za ně poděkoval. Finální článek se odevzdával opět do systému EasyChair a současně s tím se i uploadovalo na SFTP pdf s plakátem a logo. Ve výsledku jsem logem a plakátem strávil asi nejvíce času, protože nejsem umělecky nadaný, ale popsat co, jak a proč jsem dělal není problém.
Odevzdání těchto souborů se však zkomplikovalo, protože přístupové údaje byli na školním mailu, který je na serveru Eva a deadline byl společný s druhým projektem do předmětu IOS, který mají prváci na bakaláři. To znamená, že každý druhý student tam má spuštěny desítky, až stovky procesů a server každoročně spadne. Logiku studentů, ani proč takto důležitý server je přístupný studentům jsem dodnes nepochopil. Termín odevzdání byl pak z těchto důvodů prodloužen o jeden den.
Pár dní se nic nedělo a dva dny před konáním akce jsme obdrželi e-mail s instrukcemi. No, instrukce, mail nám sdělloval, že od 8:00 do 8.45 budeme mít možnost připravit si své místo pro plakát a můžeme očekávat elektřinu, WiFi a židli. Nic míň, nic víc. Takže osudné ráno jsem na 8 hodinu vyrazil do školy a nevěděl vůbec co se bude dít, kam mám jít, jak dlouho kde budu… Zde absolutně selhala organizace a informování účastníků. Po příchodu na školu jsem narazil na spoustu dalších podobně zmatených lidí a u vchodu do staré budovy školy jsme alespoň z organizátorů dostali kde máme umístěny plakáty a že se máme poté sejít v D105.
Vytištěný a upevněný pakát jsem měl v křídle A a všechny slíbené věci byli připraveny. Vyrazil jsem tedy s dalšími vystavovateli do D105 a čekal na začátek. Vybraní studenti prezentovali své projekty. Některé zaujali více, jiné méně. Zaměření bylo poměrně široké od aplikace pro tvorbu fotomontáží, přes embeded zařízení pro požární sport, až po IBM procesory.
Po skončení těchto prezentací jsme byli vystavovatelé požádáni, abysme předstoupili před návštěvníky a krátce uvedli svůj projekt a nalákali je. Toto nikdo nečekal, takže jsme všichni improvizovali. Pak už jsme byli posláni ke knihovně vyzvednout si jídlo a ke svým stanovištím.
Zde jsme stáli zhruba 3 hodiny a přicházeli stále další návštěvníci, kteří chtěli něco slyšet o mém projektu, občas položili pár dotazů, které se velmi opakovali. Vše jsem se tedy snažil odpovídat a postupně se u mě vytvořila básnička uspokojující i ty největší detailisty a odpovídající na ještě nepoložené dotazy. Návštěvníci měli možnost udělit body vystavovatelům, v čemž měli výhodu vystavovatelé “zábavných” řešení, jako například simulátor golfu, nad akademickými projekty typu překladače, rozpoznávání obrazu apod. I přesto se mi podařilo získat přes 20 bodů, ale na nějakou cenu to nestačilo. Po uplynutí této doby jsme byli svoláni zpět do D105, kde proběhlo vyhlášení cen sponzorů, odborné poroty a veřejnosti.
O shrnutí, (ne)výhodách a pocitech z této konference jsem celkem dlouho přemýšlel. Jako návštěvník se asi příštího ročníků zúčastním, ale prezentovat něco již určitě ne. Jedinou výhodou bylo malé plus při obhajobě bakalářské práce vycházející z tohoto projektu. Nemám však pocit, že by mi účast přinesla něco jiného, kromě spousty práce, ale hlavně ani nemám pocit, že bych já něco přinesl návštěvníkům. Dobře, vědí že již něco takového existuje, spousta si mylně myslela že takové řešení již je, ale jak v článku, tak ani na konferenci nebyl dostatek prostoru pro vysvětlení čehokoliv podrobnějšího.